Před Zmrtvýchvstáním
Vím, že maličko ještě a nebude se už říkat: je to kraj světa.Svět vysouší moře zázračna a přeměňuje je v užitková pole s takovou pílí, rychlostí, houževnatostí a velkým ex professo, že nebýt podvratného vlivu toho oceánu, bylo by za několik století všechno pevninou s parcelami smrti…
Ale ten úsměv!
Štípnul mne smutek u Holanových slov ve sbírce Lemuria.
Ale co teď?
Je dokonáno.
Ano, píšu s vědomím, že bolest a utrpení nabírají pořádné obrátky. Píšu se soucitem ke všemu, co se děje.
Jaro vždy přichází dříve než Zmrtvýchvstání.
Raději naději hledám, a vidím, že zima skončila a s příchodem jara je člověku nekonečně milosrdně znovu a znovu nabízeno vstát a být. Žít a jít cestou, pro kterou se rozhodl. A není-li cesta ideální, je mu nekonečně milosrdně znovu a znovu nabízeno rozhodnout se jinak. Třeba lépe, kdykoliv a jakkoliv. Milost.
Jako na zemi, tak i v nebi, ne naopak. Žádné tresty, žádné soudy, tady či tam, ale tady i tam si užijeme jen výsledky své vlastní „tvorby“. Bůh je dobrý a spravedlivý. Mám se za to omluvit? Nebo mlčet?
Je to velká odvaha – narodit se a žít, snadné to není. Ale je to nebetyčná příležitost dobré v tomto světě tkát a vydechovat. Dýcháme pro sebe i pro druhé: co vydechneme, to nabízíme druhým ve vzduchu k nadechnutí. Vzduch je duch. Dotýká se nás, ať chceme nebo ne.
Vzduch i celá příroda potřebují člověka, čekají na jeho dech; vzduch touží být naplňován lidským poznáním, laskavostí, moudrostí; příroda bez člověka by zahynula. Stejně jako člověk bez přírody, ze které čerpá své dary a schopnosti. Člověk a příroda, nebo chcete-li člověk a duchovní svět, jsou obrazem nekonečné milosti a potřebné vzájemnosti.
To mluvím jen o dechu, a cožpak naše pocity, zavřené v pasti školy našich předků, co myšlenky a slova? O činech ani nemluvě. Bože, taková odpovědnost. A taková svoboda? Umíme ji nést a snést?
Bludný kruh nebere konce, když strach a bezmoc zvítězí v člověku, a rozhodne se zabíjet skrz sebe druhé. Pak zůstane k nadechnutí ve vzduchu zase jen strach a bezmoc.
Co bude zítra?
A tak se přimlouvám za přírodu, za vše a za každého: zkusme proměňovat nejprve svůj vlastní dech, pak ostatní v sobě, a nabízejme dobrý vzduch k nadechnutí.
Dokonáno jest.
Letos přišlo jaro jen pár dnů před Zmrtvýchvstáním.
A s ním smrt v Bruselu.
…Ale věřím, že i slova se otáčejí, a co se bezradnosti jedněch
jeví jako temná oblast, může slunečně zlatit spříznění druhých…
(úryvky - kursíva : Vladimír Holan.: Lemuria)
Buďte šťastni
Vaše Yvell